Jak se obracet na veřejného ochránce práv?

Adresa: kancelář Veřejného ochránce práv
Údolní 39, 602 00 Brno.
Telefon: 05/ 42 42 38 11      Fax:  05 / 42 42 38 38
E-mail: kancelar@ochrance.cz   WWW: www.ochrance.cz

Poslání veřejného ochránce práv

  Veřejný ochránce práv v České republice by měl, stejně jako podobné instituty, působící ve více než 90zemích celého světa, přispět k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, vykonávajících státní správu,

n     pokud je v rozporu s právem
n     pokud neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy,
n     pokud jsou nečinné

Jakých institucí se může stížnost týkat ?

n     Ministerstev a jiných správních úřadů s působností pro celé území státu a správních úřadů jim podléhajících,
n     České národní banky, pokud působí jako správní úřad,
n     Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
n     Okresních úřadů a měst při výkonu působnosti okresních úřadů,
n     Obcí při výkonu státní správy, nikoli tam, kde obce rozhodují ve vlastní působnosti,
n     Policie České republiky s výjimkou vyšetřování,
n     Armády České republiky a Hradní stráže,
n     Vězeňské služby České republiky,
n     Zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a ochranné léčení,
n     Veřejných zdravotních pojišťoven,
n     Orgánů soudu při výkonu státní správy  (v podstatě jen prodlevy v řízení a nečinnost soudů ).

Kam pravomoc ochránce nesahá ?   Čím se zabývat nemůže ?

     Ochránce není institucí všemocnou.  Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv mu sice dává rozsáhlá oprávnění provádět v jednotlivých věcech důsledná a nezávislá šetření, avšak nemá právo a nemůže v žádném případě nahrazovat činnost orgánů státní správy a nemůže měnit nebo rušit jejich rozhodnutí. Naproti tomu může při zjištění pochybení vyzvat úřad či instituci k nápravě. Zákon také nedává ochránci právo vstupovat do soudních sporů, není odvolacím místem a ani jinak nemůže ovlivňovat výkon soudní moci. Působnost ochránce se však nevztahuje na:

n     Soudy všech stupňů a typů v jejich rozhodovacích pravomocích,
n     Parlament, prezidenta republiky a vládu,
n     Nejvyšší kontrolní úřad,
n     Zpravodajské služby České republiky,
n     Vyšetřovatele Policie České republiky, státní zastupitelství

Jak má vypadat správné podání?

     I když samotné vyřizování podnětů ochráncem není svázáno mnoha formálními pravidly, zákon ukládá, zejména v zájmu ochrany osob před neoprávněným zásahem do jejich práv, dodržení několika náležitostí podnětu. Jejich respektování už při prvním kontaktu pomůže nejen ochránci, ale i stěžovateli. Zabrání se zbytečné korespondenci, spojené s doplňováním podnětu, a tím se celá věc značně urychlí. Podnět může být učiněn písemně nebo také ústně do protokolu v sídle veřejného ochránce práv  V současné době nelze podněty přijímat elektronickou poštou. Je třeba, aby podnět podala sama osoba, která se dožaduje ochrany svých práv, nelze podávat prospěch jiných svéprávných osob. V případě, že je třeba podáván podnět v zastoupení jiné osoby, je třeba oprávněnost tohoto úkonu doložit její plnou mocí či jiným dokladem s uvedením rozsahu oprávnění.

Podnět by měl vždy obsahovat:

n     Vylíčení podstatných okolností, včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu a s jakým výsledkem.
n     Označení úřadu ( případně jméno a příjmení úředníků, jichž se podnět týká )
n     Doklad o tom, že orgán jehož se podnět týká byl neúspěšně vyzván k nápravě
n     Jméno, příjmení, bydliště stěžovatele, u právnické osoby název, sídlo a jméno osoby oprávněné jejím jménem jednat,
n     Pokud se podnět týká rozhodnutí, je třeba přiložit jeho stejnopis (kopii ).

                                         podle informačních materiálů připravila  Mgr. Lucie Ripová