Etický
kodex ČMPS 19981.
Preambule
Tento kodex je soubor pravidel, kterými by se měli
od doby uvedení v platnost, t.j. od r. 1999, řídit ČMPS a všichni
její členové a členky. Vročení 1998 signalizuje v prvé řadě
historické okolnosti, za kterých tento kodex vznikl. Je to doba nejen
konce 2. A přechodu do 3. Tisíciletí po Kristu, ale i doba, která
byla označena jako konec novověku a jako první globální revoluce.
Vyznačuje se zvláště pluralitou hodnocení, postojů a názorů.
Aby bylo možno dosáhnout konsensu potřebného pro demokratické přijetí
a schválení tohoto kodexu, bylo třeba jej koncipovat a formulovat střídmě,
avšak tak, aby umožnil přijetí ČMPS, jejích členů a členek do
příslušných evropských struktur.
Etický kodex
psychologické činnosti
Psycholog vykonává své povolání ve prospěch
jednotlivce a společnosti, v duchu úcty k osobnosti člověka,
k životu a zdraví. Své profesní činnosti chápe jako službu.
Psycholog má být nestranný, respektuje klienty
a ve své činnosti dodržuje etické zásady. Je povinen chránit svou
profesní nezávislost a profesionální objektivitu. Ve své činnosti
má jako nejvyšší hodnotu mít na zřeteli zdraví a blaho klientů.
1.
Způsobilost, zodpovědnost
Psycholog se musí snažit zajistit, udržet a
rozvíjet svou profesionální kompetenci, která obsahuje supervizi,
uvědomovat si a zachovávat hranice vlastních kompetencí.
1.1. Má působit pouze v té oblasti svého oboru, pro
který absolvoval příslušnou přípravu a získal kvalifikaci.
1.2. Má zachovávat takové postupy, které by neumožňovaly
zavádějící interpretace jak jeho kvalifikace a dovedností, tak i
postojů.
1.3. Pokud je požádán o psychologické služby, které
neodpovídají jeho odborné kompetenci, odkáže na služby jiného
kvalifikovaného pracovníka.
1.4. Musí zabezpečit, aby ti , kteří pracují pod jeho přímým
vedením, dodržovali tytéž zásady-především aby rozpoznávali
hranice své kompetence.
2.
2.1 Psycholog dodržuje zásadu práce s klienty za jejich
souhlasu, pokud zákon výslovně nestanoví jinak, nebo s výjimkou
neodkladných situací vyžadující řešení v zájmu klienta.
2.2 profesní činnosti, vztahy a důsledky musí být vyjádřeny
v jasné formě ( dohodě, kontraktu, včetně dohody o případné
odměně ), z které musí být patrno, že uživatel profesních
služeb s nimi souhlasí.
2.3 Při poskytování služby ( pomoci, podpory ) osobám, které
nejsou schopny souhlasu, si vyžádá souhlas zákonného zástupce.
2.4 Psycholog nepoužije nepřiměřených, nerealistických,
nadhodnocených příslibů své činnosti nebo jejích výsledků ani
směrem ke klientovi, ani v rámci reklamy.
3.
Psycholog musí ( v souladu s právními
normami a předpisy ) zajistit ochranu všech informací, které získal
v souvislosti s profesní činností.
3.1 Zachovává v souladu se zákonem
povinnou mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl při výkonu
svého povolání.
3.2 Jakékoli informace o klientovi smí poskytnout jiným
odborníkům - včetně psychologů-pouze se souhlasem klienta.
3.3 Pokud použije získané informace ( např. ke studijním, vědeckým
aj. ) účelům, vždy garantuje anonymitu osobních údajů.
3.4 Psycholog dbá na to, aby jím vedení podřízení kolegové
respektovali potřebu důvěrnosti ve vztahu k získaným informacím.
4.
Psycholog se chová a vystupuje tak, aby nepoškodil
zájmy svých klientů a nenarušil důvěru veřejnosti k psychologické
profesi.
4.1. Nevykonává odbornou činnost, pokud
jeho fyzický či psychický stav může negativně ovlivnit jeho
schopnosti profesionálního přístupu.
4.2. Nesmí zneužít vztahu důvěry nebo závislosti,
který může vzniknout v psychologické profesionální praxi.
4.3. Nesmí vyžít profesního vztahu k dalším
osobním, náboženským, politickým či jiným ideologickým zájmům.
4.4. Je povinen zajistit psychologické testy, psychodiagnostické
pomůcky a záznamy z vyšetření tak, aby k nim neměl přístup
nikdo bez příslušného vzdělání a nemohl je používat.
4.5 Nesmí připustit ovlivnění své profesionální odpovědnosti
a standardů praxe jak ve vztahu k sobě, tak i klientovi z důvodů
rasy, věku, rodu, národnosti, politické příslušnosti, náboženství,
postavení a jiných vnějších faktorů.
4.6 K ostatním psychologům přistupuje v duchu zásad
stavovské a profesionální kolegiality, s důvěrou a ochotou ke
spolupráci. Neznevažuje jejich profesionální způsobilost.
4.7 Jestliže má psycholog odůvodněné podezření na
neprofesionální přístup některého kolegy, je povinen jej na toto
vhodným způsobem upozornit. Nedojde-li k nápravě, informuje
radu ČMPS. Porušení Etického kodexu projednává etická komise.
5.
Závaznost Etického kodexu psychologické činnosti
Jak uvedeno výše, je daný kodex závazný pro
ČMPS, členové jsou povinni, aby se s kodexem neprodleně seznámili
a podpisem se zavázali jej dodržovat.
|